Astrologie (2)

V Praze (Městská knihovna) vystavuje Václav Boštík (1913...2005). Jde o umělce, který jde z určitého pohledu za Františkem Kupkou. To znamená, že v centru jeho zájmu je myšlenka a její obraz vzdálen rozměrům jedince, místa a planety. Vyjadřuje se jednoduchými rytmy, nepředmětně, minimální tendencí. V jeho zralém výrazu nejde o kresbu, barvy, tvar a symbol, tak jak je znám. Výsledkem je pocit, který je scestné komentovat.

Ale než se ke svému vrcholu, hlavně pastelům z 80-tých let minulého století, dostal, prošel nějakým vývojem. V něm sehrál nepatrnou roli i obraz s názvem Horoskop, olej z roku 1959. Zajímavá záležitost, ale zřejmě nejde o obraz lidské duše. Boštíka zajímají větší rozměry, duše světa.

Samotný horoskop v jeho obraze má jiné členění, jiný rytmus, než ten klasický. Malíř mi předkládá kvadranty rozdělené na čtyři části, jsou hustější. Jako umělec deformuje skutečnost, aby tím podpořil vlastní myšlenku. -Říká-, že výklad jevu může být v dané chvíli komplikovanější. Soustředí se na hlubší porozumění, rozsáhlejší potenciál.

Při pohledu na tento obraz je vidět něco, co se překonává těžce i umělci, co představuje základní rytmy. Boštík nepracuje s množstvím symbolů, vlastně mu stačí světlo, kruh a kříž. I tento malíř musí mít smysl pro to vrozené, z hlediska prostoru (směry) a času (změny). Vidí základní kříž, hlavní směry, otáčení, koloběh.

Umělec nepolemizuje s astrologem. Obraz Horoskop není vědecká studie o struktuře horoskopu. Boštíkovo poznání jde k emoci, která souvisí s událostí zrodu, událostí, kterou pokud beru i v osobním smyslu, tak moc neznám. Někde uvnitř je skryta vzpomínka na plné světlo této události, která je ale překryta stíny těžkopádného života, směry a změnami.

Mnoho Boštíkových obrazů se zrodilo v úvahách o vznikání, dělení, členění, tvarování, záření. V takových úvahách se poznává i astrolog.

Zajímavá výstava, která končí 9. ledna 2011.

[VK]